středa 28. října 2015

Jak to bylo na italské svatbě

Když zazní svatební zvony, z nichž jeden je toskánský a druhý neapolský, může se z takové události stát nevšední zážitek.Toskánský zvon zajistí eleganci a styl a neapolský se postará o excelentní kuchyni, zábavu a počet hostů.


Je začátek října, slunce stále ještě krásně hřeje a já se právě chystám zúčastnit události roku. Svatby toskánské učitelky tance Barbary a neapolského obchodníka Maria. Svatby, na kterou je pozvaných 300 hostů z celé Itálie, od Trentina az po Sicílii. Nejpočetnější skupinu ovšem tvoří ženichovi příbuzní z Neapole.

Všechno začalo před půl rokem, kdy byl můj Ital požádán, aby šel za svědka ženichovi, jemuž je kmotrem. Jít v Itálii za svědka, to je věc, která se neodmítá. Je to čest i závazek zároveň. Navíc se jedná o svatbu, která ač se bude konat v Toskánsku, bude převážně dle jihoitalských tradic. 

Roli ženichova svědka tak náleží nejen organizace a zajištění večera, kterému se u nás říká "loučení se svobodou", ale také koupě svatebních prstenů a samozřejmě svatební dar. Prsteny musí mít podle tradice 7,9, nebo 11 karátů a musí být předem posvěceny knězem. Svědků může být při církevním sňatku i více. V tomto případě byli 4, na každé straně 2, takže se mohli lepe podělit o náklady i organizaci.
Takže je sobota, lehce po poledni, a m\y se dáváme do gala. Naštěstí jsem dostatečně brzy pochopila, o jakou událost se jedná, a svůj "obleček" zakoupený pro tuto příležitost v Polsku jsem uložila hluboko do skříně a navštívila italský obchůdek Donna Gio, kde jsem pořídila šaty, které přece jen lépe splňovaly účel, pro který byly koupeny .

Samozřejmě i pan svědek musel vypadat k světu. Oni ti Italové jsou sami o sobě krásní kluci, ale když je navlečete do obleku, bílé košile a kravaty, tak jsou prostě neodolatelní.


Naše první cesta z domu ovšem nevede do kostela na obřad, ten bude až v 16,00h odpoledne, ale nejdřív se jede do domu ženicha, kde se už sjíždějí svatební hosté z ženichovy strany. Celý dům (připomíná spíš malý hrad) je nádherně vyzdoben a všude jsou stoly s bílými ubrusy, které přetékají "malým" občerstvením a nápoji.


Do obřadu zbývá necelá hodina. Ženich se svými rodiči slavnostně střihá pásku u domovních dveří (symbol odchodu z domu), svatebčané nasedají do luxusních, nazdobených a nablýskaných aut a celá kolona asi 50 vozů se vydává směrem k Florencii.



Obřad se koná v malém toskánském městečku Signa, nedaleko Florencie, v kostele Svatého Jana Křtitele.





Kostel je krásně a vkusně vyzdoben a na lavicích je pro každého hosta připraven program svatební mše a pytlíček s rýží, kterou budou po obřadu hosté házet na novomanželé, až budou vycházet z kostela. 

Zatímco ženich už nervózně postával v kostele, nevěsta si, jak bývá zvykem, dala trochu načas. Přijela v bílém veteránu zn. Rolls Roys Princess v doprovodu svého otce, který ji vedl k oltáři. Nadýchané šaty v barvě champagne na ní zářily a měli jste pocit, že přijela anglická princezna.





A tak za doprovodu varhanů a andělského zpěvu začal v kostele svatební obřad, kterému předcházela slavnostní mše. Kostel byl naplněn k prasknutí svatebními hosty, kteří zpívali, modlili se a vstávali v úžasné jednotě. 

Nejdojemnější chvíle každého církevního obřadu je bezesporu manželský slib, který následuje asi po hodinové mši. Je to velmi silný moment, kdy si v několika minutách ženich a nevěsta slibují lásku a věrnost na celý život. 

Já Mario, odevzdávám se tobě Barbaro a přijímám tě za svojí ženu. Ve jménu Krista ti slibuji věrnost, v časech dobrých i zlých, v radosti, i v bolesti, ve zdraví i v nemoci. Budu tě milovat a ctít po celý svůj život, dokud nás smrt nerozdělí. K tomu mi dopomáhej Bůh.




Přijmi tento prsten jako znamení mé lásky a věrnosti. Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Zasypáni rýží vycházejí novomanželé z kostela a přijímají gratulace.

Po té se svatebčané přesouvají do nedaleké vily, kde se bude konat aperitivo a večerní svatební hostina.



Starodávná Villa Casteletti leží na malém kopci, v rozlehlém parku s rybníkem a nabízí úžasné výhledy do okolí. 

Zde ženicha a nevěstu čekal profesionální fotograf a pořídil jim nádherné svatební fotografie do rodinného alba.




Zatímco se novomanželé ještě fotili, na svatební hosty čekalo v parku občerstvení, tzv. aperitivo

Pod bilými stany i v zahradě byly krásně naaranžovány stoly a židle a kolem dokola u postranních stolků a pultů číšnící nakládali na taliřky, nabízeli ty nejvybrannější lahůdky a nalévali šumivá vína, koktejly i nealkoholické ovocné šťávy. 

Aperitiv trval téměř dvě hodiny, slunce už tolik nehřálo a ve stínu stromů či pod stany se příjemně povídalo, popíjelo a ochutnávalo. 

Malá ukázka z podávaného aperitiv menu: 


Nabídka nápojů: Prosecco di Valdobbiadene, Coctail Bellini e Rossini, Coctail Champagne, bílé víno z Montecarla, ovocné šťávy z pomerančů a tropického ovoce 

Nabídka chuťovek: jednohubky s toskánským paté, polentové koláčky s hříbky, masové kuličky na špejli, špízy s toskánskou klobásou a lilkem, dortíčky s uzeným lososem ozdobené tenkými nudličkami řapíkatého celeru, plněné slávky, špízy s ananasem a krevetami.

V těstíčku smažená sezónní zelenina, ryby a plody moře,

Obložené talíře s bohatým výběrem toskánských salámů, prosciutto crudo a speciálni slaniny lardo di Colonnata.

Velký výběr čerstvých i zralých sýrů (Pecorino toscano, Parmigiano), slané mandle, různé druhy toastů, slaných koláčů, křupek na rozmarýnu a po domácku vyrobené tyčinky Grissini.




Po občerstvení, které samo o sobě bylo tak vydatné, že vydalo za plnohodnotný oběd, se otevřely brány hlavního sálu. Když hosté vstoupili dovnitř, čekala je nádherná podívaná na vyzdobený sál v bílo stříbrném stylu. A protože nevěsta je učitelka tance, tak všechny stoly byly označeny podle jednotlivých tanců. U vchodu do sálu byla velká cedule, kde si každý našel své jméno. Nám připadl stůj jménem waltzer. 

Ústřední stůl byl vyhrazen pro dárky, které pak obdržel každý host v závěru večera. Jak bývá v Itálii zvykem, jako vzpomínka na tento den. Tentokrát to byl malý skleněný popelníček, vykládaný sopečnými kameny pro všechny hosty a pro svědky navíc stolní hodiny ve stejném stylu. Dárky byly dovezeny ze Sicílie firmou L.B. Regali. 




A nechyběly ani confetti. To jsou bílé bonbónky s mandlí všech příchutí. Byly uloženy na zvláštním stole ve skleněněných mísách a každý host si mohl nabrat kolik chtěl do malého kelímku s sebou nebo jen tak ochutnat přímo na místě. 

Když se hosté usadili ke stolům a připili na zdraví ženicha a nevěsty, číšníci začali přinášet na stůl první chod, tzv. primo piatto. Nejdřív těstoviny na bázi ryb a pak další na bázi masa. 

Číšníci v úžasné jednotě začali servírovat Ravioli plněné rybím masem z pražmy, polité salsou z humra a pak domácí těstoviny zvané casarecce s ragú z divočáka a hříbků. 

Po prvním chodu následovala asi půlhodinová pauza vyplněná hudbou a tancem a pak přišel na řadu druhý chod, nebo-li secondo piatto. Opět na bázi ryb a masa. 

Všichni jsme už alebyli tak najedení, že jsme pouze ochutnali filé z mořského vlka v petrželové krustě s opékanými brambory a pak ještě kapsu z hovězí roštěnky plněné zeleninou a sýrem, zkaramelizované bílé cibulky a pečená cherry rajčátka. 

K pití se podávala vybraná vína - Vermentino Campobargello, Monteregio Campobargello, Moscato Naturale, Franciacorta Brut Montenisa Antinori. Po večeři nechyběla samozřejmě káva - malé silné presso, po kterém vám za krátkou dobu vytráví. 



Sál byl velice prostorný a svou neméně důležitou roli tam sehrál taneční parket a živá hudba. Na svatbu své učitelky byli pozváni i její žáci, kteří předvedli několik pěkných tanečních čísel a jejichž úkolem bylo pobavit a roztančit všechny svatebčany. 

Samozřejmě nechyběl ani úvodní valčík ženicha a nevěsty, tanec s rodiči a dalšími hosty. Pro tuto příležitost nevěsta změnila šaty a byl to opět dechberoucí bílý krajkový model se zlatou podšívkou, s flitry, velkým výstřihem a holými zády.




Poté, co nevěsta v sále hodila kytici, hosté shlédli i krátké vtipně udělané video z dětství a ranného mládí obou novomanželů a všichni byli příjemně unavení z jídla i tance, přišel čas rozkrojit svatební dort. Dort byl pětipatrový v klasickém provedení, krásný na pohled a chuťově výborný. 



Dortem ale menu ještě nekončilo. Pro mlsné jazýčky byl na kraji sálu připraven dlouhý stůl, který se prohýbal pod spoustou koláčů, zákusků a čerstvého ovoce. 

Nechyběl ani koutek s digestivy a alkoholickými nápoji, ovšem pouze těch nějlepších značek. Italové si alkohol vychutnávají stějně jako jídlo. To znamená, že dávají přednost kvalitě před kvantitou a pijí ho jen v malém množství. Otravy alkoholem, jak to bývá zvykem na českých svatbách, zde nepřicházejí v úvahu.

Blížila se půlnoc a hosté ze vzdálenějších míst se pomalu začali rozjíždět do svých domovů.

Hodinu po půlnoci jsme se rozloučili i my a s krásným pocitem fantastického a luxusního zážitku odfrčeli domů.

Zazvonil zvonec a pohádky .............. není konec, ale teprve začátek.

Barbara téměř na den a rok od svatby porodila holčičku. Jmenuje se Yulia a o dva roky později se zúčastnila na mé svatbě s Italem. Ale to už je docela jiný příběh.


© Fotografie z rodiného alba Maria a Barbary použity s jejich svolením pouze pro tento blog.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře, postřehy nebo jenom úsměv.