pondělí 19. října 2015

Signora se toulá Toskánskem

Jsem je velká romantička. Miluji procházky po toskánském venkově, kde v mnoha malých, kamenných městečkách na vás dýchá tajuplné kouzlo dávných časů. Žiji tady v tom zaslíbeném kraji už 5 let a jeho krása ji nepřestává udivovat, neustále mám co objevovat, jako by Toskánsko nikde nekončilo.

Severní Toskánsko není tolik známé v našich končinách, když opomineme srdcovou královnu Florencii a její dvorní dámy Pisu a Luccu. 

Na cestách po Toskánsku tedy vynechejte pro tentokrát architektonické klenoty a výtvarná veledíla a vzdalte se trochu od známých a slavných náměstí a kostelů. Když to uděláte jako já, objevíte neuvěřitelný počet středověkých městeček a krásných údolí, které stojí za bližší prozkoumání.


V rajském údolí VALDINIEVOLE, které je obklopeno toskánskými kopci a které voní rozmarýnem, levandulí a šalvějí, se tyčí středověké hrady a kostely se zvonicemi. Z výšky se vám naskytne pohled na olivové háje, cypřiše, vinice, cesty lemované piniemi a uvnitř toho všeho malebná městečka, každé se svou vlastní historií. Dnes vám představím jedno z nich.

Montevettolini, středověkká perla v údolí Valdinievole


Městečko patří do provincie Pistoia a je postaveno na skále na vrcholku kopce. Žije zde jen několik stovek obyvatel a za posledních 500 let se toho tady příliš nezměnilo. Stačí přivřít oči, probudit fantasii a vrátíte se v čase. Najednou se ocitnete v malém městečku s barevnými štíty a bílo červenými vlajkami, plné urozených rytířů a krásných dam, uslyšíte ruch prodavačů z trhu, hudbu na náměstí, šašci a kejklíři si z vás dělají legraci, zbrojnoši hlídají brány a stinné postavy vás pozorují zpoza rohů....



Na svém pracovním webu jsem nazvala Toskánsko Zemí pohádek a snů. Pro mě totiž pohádkové je ve všech ohledech. A je to láska na celý život.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře, postřehy nebo jenom úsměv.