pondělí 21. března 2016

Palmová neděle, sváteční den plný jarní energie

Na včerejší nedělní ráno Ital nastavil budík na 8 hodin. To abychom nezaspali a stihli slavností posvěcení olivových větviček před našim kostelíkem.

ilustrační foto
Včera se totiž v Itálii slavila Domenica delle palme, čili Palmová neděle, u nás známější pod názvem Květná něděle. Jedná se o poslední neděli čtyřicetidenního půstu, která otevírá Velikonoce a koná se na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma, kde byl vítán zástupy lidí s palmovými větvemi v rukou. 

ilustrační foto
Tam, kde nejsou po ruce palmy, utrhnou lidé olivové větvičky, jinde třeba proutí z vrby nebo květiny.

Jako holka z proletářského města jsem nikdy nic podobného nezažila. Až tady v Itálii. Zvlášť, když se den vydaří jako včera a slunce svítí naplno, je to krásná oslava prvního jarního dne. Cestou potkáváte spoustu hezky oblečených lidí s olivovými větvičkami v rukou, každou chvíli se s někým zastavíte nebo pozdravíte a každý úsměv vás nabíjí novou energií. 



Před kostelem jsou zástupy lidí, přichází kněz s ministranty, krátce vypráví o významu dnešního dne a v okamžiku, kdy se chystá světit, všechny ruce s větvemi se zdvihnou vzhůru. Tentokrát mi malá kapička svěcené vody kapla na tvář, z čehož mám radost a kousek kapky rozmazávám Italovi na nos.

Doma si větvičkami ozdobíme dům, staré z loňska nahradím novými a některé dám do vázy, aby byly připraveny na velikonoční výzdobu. Ital si kousek uždibává a dává si ji do auta.

Nepředpokládám, že by mě tyto události převrátily na katolickou víru, nebo na jakoukoliv víru. Díky svému pragmatismu zůstanu už navždy neveřící pohan, ale něco se přece jen změnilo. Každý takový den prožívám s větší intenzitou, radostí a úctou k tradicím, kterým jsem dříve nevěnovala pozornost.

Vím, v našich českých končinách je v současné době tato událost naprosto bezvýznamná a nikým neslavená. Většina Čechů dnes ani neví, co to Květná neděle je. A musím se přiznat, že dokud jsem nežila v Itálii, nezajímala jsem se o to ani já. A je to vlastně škoda. Připravujeme se tak dobrovolně o spoustu jarních tradic a radovánek. Není třeba být věřící. I tak si můžeme toto krásné období zpestřit různými zvyky. Byly tady přece od pradávna, stačí je jen znovu oživit. 

ilustrační foto
U nás býval celý tento den ve znamení obřadu svěcení kočiček. Lidé je nosívali do kostela k posvěcení, zdobili je pentlemi a krášlili jimi celý dům. Úplně stejně jako v Itálii. Dočetla jsem se, že posvěcené kočičky měly i léčivou moc, a tak nemocný člověk či zvíře dostalo k pití lektvar z rozdrcených větviček smíchaných s vodou. , někde zase hlavičky posvěcených kočiček polykali v domnění, že je po celý rok nebude bolet v krku.

Proutek posvěcených kočiček hospodář zapíchl do rohu pole, což mělo přinést dobrou úrodu, nebo jej zastrčil za trám v chalupě, za dveře, okna, ale i za svaté obrázky nebo kříže, aby bylo stavení chráněno před bleskem a krupobitím. 

Na Květnou neděli se taky nemělo nic péct, protože by se ten rok neurodilo žádné ovoce. říkalo se, že by se zapekl květ na stromech. Domy se vymetaly zelenými ratolestmi, které měly vymést všechnu nemravnost a zhýralost. Dívky se krásně natrojily a všichni si oblékali nové šaty, aby v nich člověk kvetl. Krásné, co říkáte? Škoda, že už se u nás tyto tradice téměř neudržují.

ilustrační foto
Vždycky si představuji, jaký asi byl ten vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. Mladý Žid, který prohlásil sám sebe za Spasitele vjíždí na oslu do bran Jeruzaléma doprovázen svými učedníky a davem věřících, kteří mu provolávají slávu, vztahují k němu ruce, mluví o zázracích, které učinil a oslavují jej. Římský prefekt Pontius Pilatus se na celou scénu znechuceně dívá z okna svého paláce a udává rozkazy. Přiveďte mi toho buřiče. Zavřete ho a postarejte se, aby jeho poslední cesta byla cesta křížová. Rozkaz císaře Tibéria zní jasně: Nikdo nebude bouřit lid proti nám bohatým a mocným.....

A nebo to bylo jinak? Asi ano. Mé pohádkové a romantické představy s realitou nemají mnoho společného. Ale to je fuk. Palmová neděle je přece hlavně oslavou jara.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře, postřehy nebo jenom úsměv.