středa 29. června 2016

Italové nemají nohy

Vladimír Neff v prvním díle své trilogie Královny nemají nohy popisuje situaci, kdy dvorská etiketa zakazuje mluvit o královniných nohách, protože královny nechodí, ale přemísťují se z místa na místo. Někdy mám pocit, že Italové Neffův román četli velmi pozorně a mám silné podezření, že i oni postrádají dolní končetiny. A pokud je mají, rozhodně je neumí využívat.

Ital zásadně nechodí, ale přemísťuje se. A to automobilem. Každá rodina vlastní 2-3 kusy tohoto dopravního prostředku, takže není divu, že Itálie je ucpaná k prasknutí. Tam, kde v Česku potkáte maximálně babičku s roštím či kouzelnou slánkou, tam v Itálii profrčí hned čtyři auta za minutu.
Do místního baru, na poštu u domu, do kostela i do blízkého obchodu pro chleba se jede autem. Chodit pěšky? No zbláznili jste se !?

Můj muž je také prototypem takového Itala. Je schopen několik desítek minut kroužit kolem místa, kde chce zaparkovat, jen aby byl co nejblíž cíli a nemusel udělat ani ty dva pomyslné kroky. Je mu jedno, že asi deset metrů od něj je několik volných parkovacích míst. Tak daleko on přece stát nebude. V těchto okamžicích se pevně držím sedadla, abych mu nevydrápala oči. Dokonce není líny si telefonicky předem u místní policie zajistit volný průjezd centrem města, kterým hodlá profrčet. Takže běžně projíždíme centrem Luccy, Pisy či Florencie, kam je běžnému smrtelníkovi vjezd zakázán pod pokutou ve výši měsíčního výdělku.

Když za mnou před lety poprvé přijel, protáhla jsem ho Prahou a ukázala mu ty nejvýznamnější památky. Samozřejmě jsme chodili pěšky. Až po čase se mi přiznal, že si z toho nic nepamatuje, protože se musel pekelně soustředit na to chození a doufá, že už nikdy nic podobně frustrujícího nezažije.
Ale musím se pochválit. Díky mému blahodárnému vlivu na jeho psychiku, přišel postupně i on na to, že se dostává do věku kardiaků a že pouze pohyb na kancelářské židli není úplně to pravé ořechové pro jeho zdraví, a začali jsme spolu opět chodit :-). Tedy, nesmí být ani zima ani horko ani tma a nesmí pršet. Pokud jsou tyto podmínky splněny, tak se jde někam pěšky.

Evviva ! Trvalo mi to téměř deset let, ale dokázala jsem to. Je fakt, že takový Meresjev se naučil chodit bez nohou mnohem dřív než můj muž s nohama, ale na Itala nesmíte spěchat.

V Itálii má zkrátka všechno svůj čas.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře, postřehy nebo jenom úsměv.